Lyžák Jinak ve Slaném: týden společné práce, který pokračuje i po finále

V září jsme se studentkami a studenty SOŠ a SOU Slaný strávili týden plný nápadů, společné práce a nových zkušeností. Děkujeme studentům, pedagogům, lektorům i hostům za energii a chuť zapojit se do Lyžáku Jinak!

Od 7. do 11. září 2026 si studenti vyzkoušeli, co obnáší proměnit vlastní nápad v konkrétní projekt. Pět dní přineslo týmovou práci, rozhovory s lidmi v terénu, první návrhy řešení i závěrečné prezentace před odbornou porotou. Pro některé týmy přitom práce na projektech pokračuje dál.

Během týdne studenti postupně:

• ve svém okolí hledali problémy, které chtějí řešit,

• podle společných témat a zájmů vytvořili týmy,

• ověřovali své domněnky při rozhovorech s potenciálními zákazníky a uživateli,

• navrhovali řešení a upravovali je podle získané zpětné vazby,

• představili své projekty odborné porotě a odpovídali na její otázky.

Ve Slaném se potkali studenti druhých ročníků maturitního oboru technické a energetické řízení budov se studenty učebních oborů cukrář, automechanik a instalatér. Do společné práce tak přinášeli různé zájmy, zkušenosti i představy o budoucí kariéře.

Lyžák Jinak staví na učení vlastní zkušeností, spolupráci a prostoru pro každého. Studenti se navzájem podporují, zkoušejí různé postupy, učí se z chyb a využívají zpětnou vazbu k rozvoji svých nápadů. Cílem je posílit jejich důvěru ve vlastní schopnosti a rozvíjet podnikavost, kterou využijí v mnoha oblastech života — ve škole, v zaměstnání i při rozjezdu vlastního projektu nebo iniciativy. Nemusí se každý stát podnikatelem. Chceme ale, aby studenti na vlastní kůži poznali, co tato cesta obnáší, a mohli se sami rozhodnout, jestli je láká i do budoucna.

Témata, do kterých se studenti pustili: Od bezpečnosti ve městě až po cukrárnu se zvířaty

Studenti do projektů promítli své zájmy i problémy, kterých si všímají ve svém okolí. Jednotlivé týmy se věnovaly například bezpečnosti, kontaktu se zvířaty, příležitostem pro studenty a v neposlední řadě technickému problému hlučných tepelných čerpadel.

Projekt Hope se zaměřil na pocit bezpečí ve městě. Tým navrhl službu, která by sbírala zkušenosti obyvatel přímo v ulicích a předávala městu konkrétní zjištění a doporučení. Zároveň narazili na důležitou otázku: kdo umožní, aby služba skutečně fungovala? Vedle zkušeností obyvatel potřebovali ověřit také zájem radnice, která by za službu platila. Dalším krokem v rozvoji projektu může být oslovení radnic a ověření jejich zájmu o spolupráci.

Další tým navrhl cukrárnu se zvířaty. Studentky chtěly vytvořit místo pro setkávání i pro lidi, kteří si vlastní zvíře pořídit nemohou. Myslely také na rodiny s dětmi: rodiče by si mohli odpočinout a děti zažít kontakt se zvířaty. Oslovily 50 lidí a většina se k nápadu stavěla kladně. Vedle samotného zážitku se zabývaly prostory, náklady, konkurencí i rozdělením práce. Rozdělily si odpovědnost za vedení projektu, produkt, finance a marketing. Představa vlastní cukrárny tak získávala konkrétnější obrysy.

Tým Stipendio se zaměřil na stipendia a praxi v oboru. Navrhoval platformu propojující studenty, školy a firmy. Studenti by získali přehled příležitostí, firmy kontakt s budoucími zaměstnanci a školy partnery pro spolupráci. Do ověřování tým zapojil přes 50 studentů a oslovil také firmy a školy. V prezentaci uvedl dvě nabídky potenciální spolupráce. Začal tak hledat i první partnery, se kterými by mohl návrh dál rozvíjet.

Tým QuietBox hledal způsob, jak omezit hluk tepelných čerpadel. Navrhoval akustický box, který by tlumil zvuk a současně neomezoval výkon zařízení. Studenti oslovili šest instalačních firem a získali různé pohledy: jedna potvrdila, že hluk některé zákazníky trápí, dalších pět jej nevnímalo jako významný problém svých klientů. Průzkum tak otevřel otázku, pro které majitele a v jakých podmínkách by měl QuietBox největší přínos.

Chyba je kámoš: zkoušet, učit se a pokračovat

Napříč projekty si studenti vyzkoušeli, proč je klíčové mluvit s budoucími zákazníky už při pojmenování problému a navrhování řešení. Každý rozhovor může přinést podnět, který původní nápad upřesní nebo nasměruje jinam. Učili se tak jednomu z principů Lyžáku Jinak: zkoušet, učit se z chyb a podle nových zjištění hledat další cestu. Důležité je dobře porozumět problému a zůstat otevřený tomu, jaké řešení bude pro lidi opravdu užitečné.

Dá se to shrnout jako: „Chyba je kámoš.“ Důležité je umět se ohlédnout, pochopit, co nefungovalo, a hledat další cestu. Odpověď, která nepotvrdí původní představu, je cenným zjištěním. Studenti si tak zkoušejí, co znamená „nezamilovat se do řešení, ale do problému“ — rozumět tomu, co chtějí lidem usnadnit, a zůstat otevření různým způsobům, jak toho dosáhnout.

Kdo studenty týdnem provázel: lektoři, hosté a porota z praxe

Studenty celým týdnem provázeli lektoři Viola Hejlová a Filip Kňažek. Viola přinesla zkušenosti z práce s lidmi a finančního vzdělávání, které propojuje s hravou formou učení — je také autorkou hry Kde se berou peníze?. Filip čerpal z facilitace, lektorování a koučinku. Společně studenty provázeli týmovou prací i průběžnými reflexemi, při kterých se ohlíželi za tím, co se podařilo, kde narazili a jak se mohou posunout dál.

Do jednotlivých dnů se zapojili také hosté, kteří přinesli vlastní podnikatelské příběhy i konkrétní podněty pro rozvoj studentských projektů.

Matteo Mikula: začít se dá už během školy

Matteo Mikula, zakladatel NajdiSpoluzaka.cz a sám také student, ukázal, že s vlastním projektem není potřeba čekat až po škole. Jeho platforma pomáhá mladým lidem poznat budoucí spolužáky ještě před začátkem školního roku — aby 1. září přicházeli do nové třídy už mezi známé tváře, a třeba i kamarády.

Do Slaného přijel první den, kdy studenti představovali problémy, kterým se chtěli věnovat, a sestavovali projektové týmy. Podnikat začal nedávno — sám je studentem 2. ročníku střední školy. Matteo studentům přiblížil, jak při studiu rozvíjí vlastní projekt a vede tým. Jeho příběh navázal na jejich první kroky: začít s tím, co umím dnes, hledat řešení a postupně se učit za pochodu.

Petr Milata: jak pokračovat, když něco nevyjde

Druhý host, Petr Milata z MedSupply a Tesarek Group, nabídl perspektivu více než dvaceti let v podnikání a připomněl, že odmítnutí nebo chyba mohou otevřít cestu k novému řešení. Věnuje se rozvoji zdravotnických projektů a využití umělé inteligence ve zdravotnictví. Během své kariéry také vedl českou firmu Beznoska, která vyrábí kloubní náhrady a implantáty.

Se studenty se setkal při ranním posezení v kavárně Cafe Hugo. Otevřeně mluvil o úspěších i projektech, které nevyšly, a o tom, jak se z nezdarů poučil. Nejvíce studenty zaujala jeho vytrvalost. Setkání přišlo v den, kdy se sami připravovali vyrazit za lidmi a ověřovat, zda problém, který řeší, má i více lidí — tedy potenciálních zákazníků. Petrova zkušenost tak nabídla povzbuzení i pro chvíle, kdy uslyší odmítnutí nebo dostanou jinou odpověď, než očekávali.

Anna Blažíčková: od návrhu k produktu

Anna Blažíčková, spoluzakladatelka Spectody, se do podnikání pustila už na střední škole v rámci programu Soutěž & Podnikej, dnes známého jako BeNextOne. Studentům vyprávěla o své cestě od prvního nápadu k firmě — nápad efektivního osvětlení testovali na platformě tanečních bot. A tak Anna strávila mnoho nocí ve striptýzovém baru, kde sledovala pohyb tanečnic. Dnes se svým týmem proměňuje běžné osvětlení na chytré, které firmám pomáhá šetřit energii a vytvářet příjemnější prostředí pro práci.

Anička přijela třetí den, kdy týmy přepracovávaly své návrhy do konkrétní podoby. Přiblížila jim, co obnáší role CEO i produktového ředitele. Společně probírali jejich vlastní nápady, možnosti dalšího rozvoje a způsoby, jak ověřit, že navržené řešení opravdu funguje.

Na příběhu začátků Spectody ukázala, že první verze produktu může vypadat úplně jinak než ta výsledná. Právě testování pomáhá rozhodnout, co zachovat, co upravit a kudy se vydat dál. Studenti pak mohli tyto podněty rovnou využít při práci ve svých týmech.

Její příběh ukazuje, že už během studia se dá na vlastním nápadu začít pracovat a postupně ho rozvinout v úspěšný byznys. Právě BeNextOne nabízí studentům možnost během šesti měsíců dál rozvíjet projekty z Lyžáku Jinak nebo se pustit do něčeho úplně nového.

David Ryba: jak svůj projekt představit ostatním

David Ryba, spoluzakladatel Eloqee, se vzdělávání a prezentačním dovednostem věnuje už od střední školy. Působil v prezentačních soutěžích, podílel se na přípravách TEDxPrague a dnes buduje platformu, která propojuje studenty s příležitostmi k rozvoji a budoucími zaměstnavateli.

Ve Slaném pomáhal týmům připravit se na páteční finále. Společně se zaměřili na prezentování a storytelling — jak vystavět příběh projektu, uspořádat myšlenky a přiblížit posluchačům podstatu svého nápadu. David je podpořil také při zkouškách nanečisto, kdy si mohli vystoupení vyzkoušet a získat zpětnou vazbu ještě před setkáním s porotou.

Společně rozebírali, co v prezentaci funguje a díky čemu se v ní publikum snadno zorientuje. Získané poznatky studenti využili při dokončování vlastních prezentací.

Porota: čtyři pohledy na studentské projekty

V pátek studenti představili své projekty v kině před čtyřčlennou porotou. Setkali se tak s lidmi, kteří se věnují zakládání firem, investování, obchodu, technologiím i podpoře začínajících podnikatelů.

Vít Horký z United Founders přinesl zkušenosti podnikatele a investora. Založil pět firem, dvě prodal a zažil také neúspěch. Jako zakladatel United Founders a spoluzakladatel Czech Founders pomáhá dalším zakladatelům získávat zkušenosti, kontakty a kapitál pro rozvoj jejich firem.

Pavel Němejc z KiloMayo se zaměřuje na obchod, cenotvorbu a vstup na trh. Třináct let působil v Socialbakers, později Emplifi, kde prošel různými obchodními a strategickými rolemi. Dnes pomáhá startupům promýšlet, jak oslovit zákazníky, nastavit ceny a rozvíjet prodej — tedy otázky, které řešily i studentské týmy.

Petr Voplakal ze Středočeského inovačního centra propojuje technologie s potřebami zákazníků a fungováním firem. Má zkušenosti s vývojem produktů, marketingem i obchodem a pomáhá firmám smysluplně využívat digitální technologie. Do poroty tak přinesl pohled na to, jak z technického nápadu vytvořit užitečné řešení.

Lenka Plašilová z ČSOB podporuje začínající firmy v týmu Start it @ČSOB. Pod hlavičkou Start it @UNI také organizuje Validation Campy, na kterých si studenti zkoušejí cestu od nápadu k podnikání. Zná tak dobře první kroky, otázky i nejistoty, se kterými se mladí lidé při rozvoji projektu setkávají.

Před porotou studenti vysvětlovali, jaký problém řeší, komu chtějí pomoci a co zjistili při ověřování svých nápadů. Odpovídali na otázky a získávali zpětnou vazbu od lidí s různými zkušenostmi. Páteční finále jim tak nabídlo další podněty pro rozhodování, co se svými projekty udělat dál.

Jak týden viděli studenti

Na začátku a na konci programu studenti doplňovali větu „Podnikavost pro mě je…“. Jejich odpovědi ukazují, jak rozdílně týden prožívali a co si z něj odnášeli.

V jedné ze závěrečných odpovědí zaznělo:

„Podnikavost pro mě je dovednost, která spojuje lidi a neskutečně rozšiřuje obzory.“

Další odpověď zdůraznila společnou práci:

„Podnikavost pro mě je převedení myšlenky v projekt a spolupráce s týmem.“

Vedle kreativity a možnosti výdělku se v závěrečných reflexích objevovaly také disciplína, vytrvalost, trpělivost nebo týmovost:

„Podnikavost pro mě je spolupráce, chyby i správné odpovědi, trpělivost, odvaha.“

Objevila se také zkušenost s postupně rostoucím zájmem: počáteční nezájem během týdne vystřídalo nadšení a představa vlastního podniku.

Odpovědi přitom nebyly jednohlasné. Zaznělo i to, že podnikavost někoho osobně neoslovila, přestože rozumí tomu, že jiné může bavit. Naším cílem je, aby si studenti na základě vlastní zkušenosti vytvořili svůj názor — ať už je podnikání nadchne, nebo zjistí, že je tato cesta neláká.

Pátečním finále to neskončilo

Tým Hope pokračuje ve společné práci i po skončení programu. Také studentky, které navrhly cukrárnu se zvířaty, se svým nápadem dál zabývají. Závěrečná prezentace tak pro tyto týmy byla jedním z kroků na delší cestě.

Návrat do Slaného na jednodenní Lyžák Jinak

Do Slaného jsme se navíc o dva týdny později vrátili s jednodenní verzí Lyžáku Jinak pro dalších 30 studentů. Program byl zaměřený na první seznámení s podnikavostí, poznávání vlastních silných stránek, týmové výzvy a přemýšlení o tom, jaký problém může podnikání řešit a komu tím pomáhá.

Slánský turnus ukázal různé podoby prvního kroku: oslovit cizího člověka, přijmout nečekanou odpověď, převzít odpovědnost za část společného projektu nebo se rozhodnout pokračovat i po skončení programu. Právě pro takové zkušenosti vytváří Lyžák Jinak prostor.